Umění prožitku

Jádro tantrických seminářů, které v tantře uskutečňujeme, zaměřujeme na umění prožívat. Do umění prožívat totiž můžeme zařadit všechny lidské schopnosti. Prožívání je uměním uvolnění, uměním meditace.

Prožívání je uměním vytvořit v sobě energii ohně. Je to umění jak se vyjadřovat a také jak zahájit nonverbální komunikaci. Jak z ničeho, jak jenom z tušeného záměru vytvořit energetické spojení s druhým člověkem.
Je to o to těžší, že vše se má dít samo. Člověk by neměl vlastním instinktům překážet, měl by je umět podpořit, vybudit a zároveň kultivovat. Na jedné straně se nemůžeme kontrolovat, protože přehnaná kontrola blokuje energii, na druhé straně se potřebujeme cítit bezpečně. Potřebujeme cítit, že prožívání je užitečné a důležité. Potřebujeme vědět, že odevzdáním se prožitku se běh událostí odvíjí tam, kam se přirozeně má.
Nejčastějšími potížemi v stále budovaném umění prožívat jsou jevy, které nastanou, když prožitek skončil. Když si poprvé dovolíme se totálně ponořit do prožívání ze sebou nebo s druhým člověkem, tak onen prožitek vyvolá reakci mysli. Mysl dříve prožitek kontrolovala a vymezovala a my jsme překročili její hranice. Proto reaguje obzvláště hmatatelně.
Začínáme soudit sebe i druhého, začínáme moralizovat, začínáme klást otázky o tom, co je správné a nesprávné, co je vhodné a co není vhodné, co se má a co se nemá. Je potřeba porozumět mechanismu, který je za tím. Člověk má své prožitkové potřeby a člověk má své intelektuální potřeby. Každá tato polarita ovlivňuje druhou, každá tato polarita prohlubuje druhou. Přesně ve chvíli, kdy člověk do své momentální míry uspokojil své instinkty a prožitky, objevuje se druhá polarita. Již v dané chvíli nejsme schopni prožívat, prožitková vlna skončila. Po prožitku přirozeně následuje ticho, meditace, vyprázdnění. Nejsme-li toho schopni, tak se vzápětí objeví mysl, která předchozí proces začíná hodnotit.
Úkolem mysli je opět získat nadvládu a zamezit dalšímu rebelskému prožívání. Tento druh rebelství je pro mysl nebezpečný, neboť by mohl poukázat na jednoduchý fakt, že mysl je iluze.
Ve skutečnosti se takový jev děje, když naše prožitky jsou krátkodobé a povrchní. Čím plytčeji prožíváme, tím snadněji nás mysl kontroluje. V současné době se ukazuje, že jedině meditační praxe, tantrické a přírodně- léčebné seance, skupinové semináře mohou člověka přivést k hlubšímu prožitku. Osamocený člověk ovlivňovaný neurotickým tepem civilizace není většinou hloubky schopen.