Následující statě ukazují, jak hluboko mužský tvořivý princip zasáhl mytologii a náboženství, a to velmi různorodě a pestře. Musíme si uvědomit, že Šiva žije v indické kultuře pět tisíc let, že se pět tisíc let vyvíjí náboženská a kulturní zkušenost a vědomí lidí. Dále to, že Šiva zasáhl ohromně velkou oblast indického kontinentu, zasáhl mnoho národů a rasových skupin. Tento kult se zároveň míchá s místními zvyky, proto má často i protichůdný význam. Taktéž v různém období nabýval různých významů.
Pro dnešní tantru má indické náboženství a mytologie význam pouze inspirativní a Šiva pro nás znamená esenci božského principu. Dále je důležité, že navazujeme na dlouholetou tradici a že Bílá tantra má své hluboké kořeny. Tyto kořeny zasahují daleko do minulosti a čerpají z ní sílu. Zároveň současná lidská zkušenost a vědomí o sobě otevírá tantru jako vědní prožitkový obor, který pracuje se symboly jako takovými, bez náboženského obsahu.
Šiva, podle mytologických rozborů, byla zřejmě historická postava dějin starých civilizací kolem řek Indu a Gangy. Zdá se, že tato osoba nebo více osob s podobnými vlastnostmi pochází ještě z předárijské doby. Po své smrti Šiva a jeho osudy žily v ústním podání a později byl zbožněn. Stal se součástí kultury předvédské, ale byl přijat i védskou kulturou.
Šiva souvisí se slunečním kultem. Jako bůh získal charakter vytváření, udržování a ničení tohoto vesmíru. Kult se promítá i do jazyka indických národů.
V tamilštině šivan znamená červeně vycházející nebo šivappu znamená červený.
Šiva v bohaté a rozmanité mytologii má mnoho různých jmen: Šambu, Šankara, Išána, Višvanátha, Kédárnath a Nataradža.
Po árizaci drávské kultury postupně budovaný hinduismus se stal smíšením drávských a árijských bohů. Ve védách se Šiva nevyskytuje, přebírá atributy védského boha Rudry. V eposu Rámajána je Šiva jako velký bůh ve smyslu osobního božstva. V eposu Mahabharáta je někdy označován jako stvořitel Brahmy a Višnua. Je vzýván jako guru všech guruů, je ničitel pout ke světu, který dává lidem moudrost, jako vtělení odříkání a milosrdenství. Šiva postupně získal postavení v trojici hinduistických bohů Brahma, Višnu a Šiva. Šiva je vtělením mužské síly, je to pán zvířat, je obklopen tygrem, buvolem, slonem, nosorožcem.
Šiva je vnímán jako božský tanečník - Nataradža. Šivův tanec je oblíbený kulturní symbol. Při mnoha kulturních festivalech se Šiva ve svém aspektu tanečníka předává jako symbolický dar. Na začátku soudobých kulturních událostí se na zahájení festivalů tančí Šivův tanec.
Šivův tanec Nadanta je zobrazením Šivova aspektu. Šiva má čtyři ruce, v pravé ruce drží bubínek Damaru (Tamaru) jako symbol zobrazení počátečního zvuku. Druhá pravá ruka je v abhajamudře, tato ruka ochraňuje, levá ruka zobrazuje oheň, který tvoří i ničí, druhá levá ruka míří k pravé noze a znázorňuje osvobození. Levá noha drtí zlomyslného trpaslíka, což je zřejmě upoutávka na legendu o Šivovi a Sátí. Sátí byla dcera árijského krále Daksi a vzala si proti vůli otce drávského Šivu. Na hostině krále Dakši byla zhanobena a pokořena, což ji přivodilo smrt. Následující drávské lidové bouře donutily vládnoucí třídu příjmout Šivu mezi árijské bohy a významově na jejich úroveň. Zlomyslný trpaslík pod Šivovou levou nohou je tedy jeho bývalý tchán zodpovědný za smrt Sátí.
Na kštici má Šiva spletené vlasy zdobené šperky, dolní prameny vlasů jsou otočeny o 180 stupňů, což zobrazuje prudkost pohybu tance, který udržuje vesmír. Jeho vlasů se zachytává kobra jako symbol kundalini energie a symbol spojení a poznání, lebka je lebkou brahmána a z jeho vrcholu hlavy prýští řeka Ganga. Dále je přítomen srpek luny jako symbol lunární významu, hlava je věnčena girlandou s Cassii, posvátnou rostlinou.
V pravém uchu má mužskou náušnici a v levém má ženskou náušnici, neboť se v něm spojují obě pohlaví. Jeho šperky znázorňují jeho božství.
Šivův tanec Tándava je zobrazením Šivy v podobě napůl božské a napůl démonické.Je to divoký tanec na pohřebišti. Šivova hra Šivalíla je hravý Šivův aspekt. Šiva má také charakter dětské nevinnosti.