Kult lingamu pochází ze sexuálních obřadů plodnosti starověku,z kultu Velké bohyně. Muži a ženy se scházeli v blízkosti polí a kolektivní spojení rozmnožovalo plodnost země. Později se lingam objevuje jako symbol Šivy, jako tajemství života, jako stvoření plodnosti, které se projevuje na všech kosmických úrovních.
Lingam jako symbol uctívání se začal objevovat v podobě ztopořeného mužského pohlavního údu. Ve Védách se neobjevuje, ale v Mahabharátě je již tento symbol běžný jako nevelký jednoduchý kuželovitý sloupek z kamene či jiného materiálu. Ztopoření je důležitý aspekt. Tvořivý mužský princip je přítomen a připraven plodit. A opět se má na mysli, že ztopoření skutečně zachycuje mužský pohlavní úd před ejakulací, ale také jakýkoliv tvořivý mužský čin před realizací.
Tantrikové chápou okamžik, kdy se ženská energie zmocňuje spermatu k vyvolání nového života, jako chvíli setkání s bohem.
Stejného setkání je dosaženo, když je lingam dlouho udržován v erekci a mužský a ženský aspekt se setkávají na jemnější úrovni, neboť energie má čas vyšplhat do vyšších pater vědomí.
Pro tantru představuje lingam celek s jóni. Lingam vložený do jóni, do ženského pohlaví a do ženského aspektu je celek, který představuje život.
Puritánský hinduismus původní oslavu lingamu jako mužského přirození pozměnil na oslavu lingamu v podobě chrámového kamenného kužele. Během obřadů kněz zamilovaně hladil lingam, ozdoboval ho girlandou, kreslil na něj žlutou santalovou barvou rituální a symbolické znaky. Účastníci obřadu zpívali "om namah šivája" a kladli okvětní lístky na lingam. V kulminačním bodě obřadu polil kněz lingam lepkavou bílou hmotou smíchanou z mléka a medu.
Lin znamená pohlcovat, přijímat, rozpustit. Gam znamená tvořit, hluboce pronikat a pochopit. Podrážděný lingam je znakem, kterým se projevuje tvořivá síla přírody.