Všechno má svůj původ, všechno na světě má svůj zdroj, když to vzniká, nebo když se to narodí, a k témuž původu a zdroji se to vrací, když to zaniká. Jóni symbolizuje koloběh života.
V neolitu, kdy se rozvíjely zemědělské civilizace, se objevuje významové spojení ženského lůna a země. Tak, jak země dává úrodu, tak i ženské lůno dává nového člověka. Na jaře ze země vyrostou rostliny a plodiny a dají potravu lidem. Do téže země se pak třeba již téhož roku na podzim vrací. Země je přijme, země je pohltí a stanou se základem, zdrojem pro rostliny a plodiny nové. Proto jóni rovněž symbolizuje konec života.
Ženská tvořivá energie dává život, ale stejně tak dává smrt. Proto Šakti, bohyně vyjadřující ženský tvořivý princip, se v staroindické mytologii zjevuje rovněž jako Kálí, bohyně smrti.
Jóni na ženském těle je místo uctívané. Je to malý vesmír, je to spojení s neviditelnými kosmickými silami, a je to vyjádření těchto sil. Je to manifestace původu tohoto světa.
U tantrických obřadů vše slouží k probuzení jóni, k probuzení touhy, k vytvoření intenzivních erotických stavů, k dosažení blaženosti. Vibrující jóni je čistá duchovní rozkoš, je to vibrace vesmíru a otevírání ženské tvořivosti.