Kult bohyně matky

Bohyně matka je symbol způsobu života v určité etapě vývoje lidské společnosti. Označujeme tento způsob za neolitický nebo způsob mladší doby kamenné. Je to období, kdy se rozšiřuje zemědělství a chov zvířat, je to období, kdy vznikají rodové obce, rozvíjejí se první řemesla, kamenné nástroje, hrnčířství a tkaní oděvů.

V tomto období převažují matriarchální rysy. Matriarchát vyjadřuje etnografickou formu společenské struktury založenou na příbuzenství a dědění majetku v mateřské linii.
Neolitická společnost předpokládá určité hromadění majetku, aby matriarchální uspořádání mělo smysl a taky předpokládá určitou usedlost společnosti na jednom místě.
Každý národ však dochází k tomuto způsobu života v jiné době. V Evropě se za neolit udává období od konce šestého tisíciletí do poloviny čtvrtého tisíciletí před našim letopočtem. Ve středozemí pravděpodobně dříve a staré civilizace kolem Indu patří k nejstaršímu neolitickému způsobu života. Oproti tomu v Polynézii nebo ve střední Africe je možné dosud najít neolit jako způsob života.
Kult bohyně matky vzniká jako náboženský prvek sebeuvědomění národa. Slovo národ pochází z latinského natio, tedy plémě nebo lid a označuje historicky vzniklou pospolitost lidí vzniklou působením společného jazyka, geografie, ekonomiky , náboženství a politiky. Národ má vědomí o sobě jako o národu a vychází z etnických vztahů. Většinou národ je dán shodnou rasou nebo míšením shodných ras.
Kult bohyně matky nacházíme u rozvinutého etablovaného neolitu. Za první tantrická města můžeme považovat Harappu, Mohenžo-daro, Lothal v dnešním Pakistánu , Tchatak-Húyúk v Anatolii v dnešním Turecku. Bohyně matka se objevuje na Kyklandech, na Kypru, na Rhodosu, na Blízkém východě, v Mezopotámii a samozřejmě v civilizaci Indu.
V nejstarších civilizacích se pravidelně děje následující jev. Divoký kmen lovců a sběračů postupně nalezne své místo, vytlačí původní obyvatele, ovládne dostatečně velké okolí na dlouhou dobu a usadí se. Z kořistnického způsobu života, z lovů a výbojů postupně přechází na zemědělství a chov dobytka, rozvoj řemesel, prvního umění. Zakládá první osady a města, umí vytvářet zásoby a bohatství, etabluje se jako národ, rozvíjí náboženství. Náboženství vlivem nadbytku má laskavější charakter, z původních krvavých bohů smrti se zrodí vlivem pozornosti na vegetativní cyklus Kult bohyně matky.
Nový národ je časem napaden jiným kořistnickým kmenem, který ovládne již vybudované a zkultivované území. Aby se nový kmen mohl usadit potřebuje znát umění zemědělství a chovu dobytka, proto zcela nevybije původní obyvatelstvo a naopak z něj těží. Často zavádí určitý způsob otroctví nebo nevolnictví. Kmenový vůdcové vytvoří novou šlechtu a první léna. Jejich divocí bohové vlivem usazení jsou zapomínáni, je zde Kult bohyně matky původních obyvatel, který je stále živen. Začíná mít vliv na nové osadníky, jejíž způsob života je jiný a tím pádem charakter původních bohů nevyhovuje.
Dochází k míšení kultur, některé zvyky původního obyvatelstva jsou potlačovány, jiné přijímány. Bohové lovců a sběračů přejímají vlastnosti Kultu bohyně matky, bohové se zmnožují, kulty se míchají. Původní obyvatelstvo navenek z donucení přímá názvy nových bohů, ale uctívají je po svém.
Takže dá se říci, že nový kmen ovládne území po formální stránce, ale obsahově je vlastně ovládnut zemědělským národem, protože příjme jeho způsob života. Vzniká nový národ míšením ras a kultur, jazyků, náboženství. Vzniká rozsáhlá mytologie, mnoho bohů , mnoho významů. Nové generace vládců jsou již vládcové nového národa a ztratili většinou již kontakt s kočovným způsobem života. Aby vládcové udrželi svoji moc a vyjímečnost a nebyli úplně původním obyvatelstvem úplně asimilování vytvoří třidní společnost a zavede přísná pravidla. Jedná s vlastně o přirozený jev. Takto na společenské úrovni mezi s sebou bojuje mužský a ženský princip. Po formální stránce mužský princip vítězí, ale po obsahové stránce vítězí ženský princip. Mužský princip zde zastupuje nový dravý kočovný kmen, ženský princip zde zastupuje usedlý zemědělský kmen. Mužský princip znamená ze začátku parazitování , ukořistění. Ale když po formální stránce příjme vše za své, znamená to ochranu a řád.
Mícháním mužského a ženského principu je nová společnost stabilnější, mocnější a má silnější strukturu. Podobné jevy můžeme pozorovat v dnešním Peru. Křesťanství po formální stránce vymítilo původní indiánské bohy a proto amazonské vesnice tančí kolem totemu pany Marie. Stejně tak je to návod, jak přijmout do současné společnosti původně kočovné cikány a do jisté míry současné na majoritní společnosti parazitující Rómy. Nemá cenu s nimi bojovat, protože ony zastupují mužský dravý princip, ale je potřeba je přijmout. Nechat na ně působit majoritním způsobem života, podporovat možnost vzdělání a oni po formální stránce budou jiní, ale obsahem života budou majoritní. Potom společnost posílí.
Je to ženský (dlouhodobý) způsob řešení problému.