Tranz

Tisíce let se lidstvo učí pracovat se svou myslí. Zkoumá její různé stavy, sbírá zkušenosti se stavy proměněného vědomí.

Používá rytmické a taneční projevy, meditační techniky, techniky tranzu a noří se dál a dál hlouběji do nekonečného vesmíru našeho vnitřního světa. Bubnování šamanů, víření dervišů, zpěv, milování - toto všechno vyvolává stavy tranzu. Stav tranzu je zaměření na malou, koncentrovanou oblast, napojení mysli na jiný druh vnímání. Jedním z efektu tranzu je, že dochází k vnitřnímu uvědomování si vlastního těla, průběhu času, paměti. Ve stavu hlubokého tranzu je člověk schopen intenzivní vizualizace. Stav tranzu uvolňuje mocnou kapacitu mysli a mocné síly jejich hlubin. Rituální hudba mnoha západních a východních kultur obsahuje aspekty tranzovní hudby a do jisté míry jejich efektů využívá. Mnoho přírodních zvuků, jako např. hlasy žab, cvrčků, ptáků, se do jisté míry opakují a mají schopnost vyvolávat tranz. Proto je pobyt v pralese nebo džungli nabíjející, protože dlouhodobým pobytem se mysl samovolně dostává do stavu tranzu a rozšířeného vnímání.