Popis autentického zážitku, Lažánky v červenci 2005

Velké moře se mnou pohnulo,
Vyrazilo se mnou, na plavbu.

Popis autentického zážitku, Lažánky v červenci 2005,

Velké moře se mnou pohnulo,
Vyrazilo se mnou na plavbu.
Pohazuje si se mnou jako řeka s řasou.
Nebeská bán a mocný vzduch mnou pohybují,
Pohybují mým nitrem a strhly mě k tomu,
Že se třesu radostí.


Tantrická iniciace

Uchopily mne nesmírné ruce, pohazují se mnou v extázi. Pohupují a vlny se přelamují, ponořuji se hlouběji do vlastní prázdnoty.

Jsem zmítána nekonečnou změtí pohybů, ocitám se náhle hlavou dolů, nohama nahoru, mé nahé tělo létá prostorem, vznáší se vzduchoprázdnem, ocitám se v propasti pohybů.

Boží soud

Nemilosrdné hlasy opanují mé skutky a hříchy. Vyslechnu si všechny své prostořekosti, své nemilosrdné chování k mužům, lhostejnost, přezíravost, laškování, svádění, nepořádnost. Hlasy nepřestávají, nemilosrdně útočí, přicházejí ze všech stran, jsou různé inetenzity a hloubky. Přivádějí mne k šílenství. Odevzdávám se božímu soudu. Zpovídám se a odhaluji zákoutí své duše, nekonečné mučivé pocity pokračují. Objevuje se fyzická bolest. Někdo mne udeřil, mé tělo se proměnuje ve žhavou bolestnou kouli, jsem znovu zmítána prostorem. Propadám se do nicoty.

Zní děsivé zvuky, barbarské tony mužských těl, dunivá hudba z podzemí. Ocitám se v ohrožení života, visím hlavou dolů nad nekonečnou propastí, zlí duchové mne stahují do své moci a chtějí do mě vstoupit skrze můj úzkostný strach.

Ponořuji se do žíznivé vody. Břehy jsou v nedohlednu, prazvláštně zní příval dun, ostré skály vytvářejí chraptivé zvuky. Znovu mne přepadá panický strach o život, třesu se hrůzou, zvuky které vydávám nepřicházejí ode mě, ale kdesi z hlubokých hlubin, řevotu a hlasitého naříkání, pištění. Nejsem to já, kdo zmítá tělem, nejsem to já, kdo se odevzdává poddajným rukoum, nejsem to já, kdo vydává nakřáplé táhlé zvuky.

Ponořuji se pod zem. Ztěžka na mě dopadá mokrá hlína, proniká mým porem, zanořuje se do joni, do všech tělních otvorů. Zemi přijímám s povděkem, je tak těžká a chladivá, prostupuje mne svou těžkostí a vlhkostí.

"Povznesl jsem se nad nad hranice světa….moje nohy se toulaly po spodní straně nebe. " (Čučkský šaman, Bogoras 1956)

"Pomozte mi!
Moje slova jsou sjednocena,
S velikými horami,
S velikými skalami,
s velikými stromy
spojena jsou s mým mým tělem
a s mým srdcem.
Pomozte mi
S nadpřirozenými silami,
A ty, dni
A ty noci
Vy všichni mě vidíte-
Sjednoceného se světem!"
(Motlidba indiánů z kmene Yokutů)

Dotýkají se mě ruce těl, znovu se vznáším nad mužským tělem, prostupuje mne tisíce rukou, líbezná píseň doteků mne uvrhá znovu do hlubin vesmíru. Nepatrný dotek na zraněném místě mne znovu a znovu přivolává zpět.Shanti. Mokvající rána na noze se prohlubuje a je paradoxně spojením se světem. Je bránou skrze kterou do mne vstupuje vědomí.

Ruce mne nesou neznámou krajinou. Rozeznávám podle známých vůní známá místa z dětství, podle zvuků známá místa z dospívání, podle doteků známá místa ze stáří. Procházím spirálou a neodvažuji se doufat. Náhle vše vypadá, že duchové odešli, šero potemnělo, prostor oněmněl. Ležím na obětním stole, nespoutaná, přesto však nehybně. Cítím svůj dech, cítím jak se prohlubuje a prochází celým mým tělem.. Pocituji obrovský stud, mé nohy jsou roztaženy, jakoby připraveny k božské souloži. Mé ruce jsou zapaženy, dotýkají se měkké podložky pode mnou. Cítím dech a tisíce očí.


Mé tělo se stává obětním stolem. Tisíce bubnů duní v povzdálí, hrdelní zpěvy mne rozechvívají. To v co se neodvážím doufat, přichází. Černý kentaur na bílém kole. Nekonečné spojení s vnitřním prostorem. Zasvěcení.


Změna prostoru. Ocitám se v obrovském chrámu, v pyramidě. Stále v omámení, beze zraku, přijímám dary hojnosti. Zní hudba Bohyně Matky. Ještě dlouho sedím bez pohnutí, ačkoli tuším, že duchové mne již opustili a jsou pryč, opustili i místnost ve které sedím na trůnu. Stávám se T.M.


"Být medicinmanem je podle mě spíš stav vědomí, způsob jak vidět Zemi a porozumět jí, mít cit a porozumění pro to , oč jde. " (Lame Deer)

Mé oči znovu vidí, probouzím se z transu, vidím svět okolo sebe, vidím dary a obrovský buben. Propukám v smích, dokážu se jedině smát. Směji se dlouho a přichází vděk. Veliké poděkování za obrovskou mužskou energii, která se nyní ve mě přeměnuje.

www.pranama.blog.cz/ !!!!!