Sláva víře, prospěchu a rozkoši!

Rozkoš je pro stav těla stejně důležitá jako potrava. A je tak podstatná co víra a prospěch.

Sláva víře, prospěchu a rozkoši! O nich pojednávají Knihy. A sláva učitelům! Oni jim vyučují.
Vátsjájana, shrnuv všechno, sepsal v malé knížce to poučení o rozkoši, totiž Kámasútru.
Stoletý svůj věk nechť muž rozdělí tak, aby v něm souladně a nerozporně naplnil trojí smysl života. V dětství nechť jde za vžděláním. V mládí a mužnosti za rozkoší a prospěchem. V stáří za vírou a spásou. Trvání života však je nejisté, a proto nechť bere všechno, jak to přichází.
Rozkoš znamená přirozenou náklonost duše k jednotlivým předmětům, jež vnikají do mysli skrze sluch, hmat, zrak, chuť a čich. Zejména pak rozkoš znamená příjemnou potěchu ze zvláštních dotyků, polibků, objetí a milování.
Rozkoš je pro stav těla stejně důležitá jako potrava. A je tak podstatná co víra a prospěch.