Vznik tance

(přepis rozhovoru) Jakýkoliv pohyb, který má vlastnosti ozvláštnění k sobě samému nebo životu, tak je určitě tancem. Jak definovat tanec?

Je zajímavé, že kdysi, když jsme pracovali hodně s pohybem a tancem, tak jsme vytvářeli něco, čemu jsme říkali „prefabrikované“ pohyby. Byly to takové pohyby, které nebyly ani prací, ani tancem, nebyly ničím, ani cvičením.
Člověk, ať už to byl tanečník, herec nebo účastník našeho kurzu meditačního, dělal nějaké pohyby. Vytvářel jakousi skladbu určitých pohybů.
My jsme mu řekli, že to zatím nemá žádné použití, že možná to bude cvičením, ale možná to bude tancem, a možná to bude dokonce prací, možná to použije pro nějaký druh dovednosti.
Teprve se to stalo tancem, když jsme mu řekli, že to bude tanec, a když jsme všem ostatním řekli, že proběhne tanec.

Jinými slovy, a to je taková paradoxní definice, že tancem se jednotlivé pohyby stávají, když je tam vědomí, že to je tanec. Je to podobné s divadlem. Divadlo nastane tehdy, když je tam vědomí toho jevu.

Zemědělská práce na poli není tancem.

Ale jestliže úplně ty stejné pohyby dělám na jiném místě, třeba na nějakém náměstí nebo v kostele nebo v nějakém chrámu nebo na tržišti nebo na nějakém veřejném místě a úplně ty stejné pohyby zopakuji, tak tam je najednou jiné použití, jiný smysl.
Nové prostředí, nové použití tomu dá jiný smysl. Takový posun vědomí znamená, že vznikl tanec.
Jedním z prvních tanců třeba v zemědělské společnosti je, že člověk napodobuje svoji práci. Já znám takových tanců několik. To napodobení je věrné, člověku je jasné, co to jsou za pracovní pohyby. Tím, že je pohyb při jiné souvislosti, pro jiný účel, tak se změní vědomí, je to tanec. Zajímavé je ovšem to, že tance se vyvíjejí ať už spontánně nebo režisér či choreograf dá režijní pokyn, aby pohyby vyjadřovaly určité významy. Protože neznal jiné pohyby než pracovní nebo náboženské, například vycházející z modlení, vytvořil určitou choreografii realistických pohybů.
Jak se tanec vyvíjel, tak se také vzdaloval od realistického gesta a tím více jednotlivá gesta byla kultivovanější, protože byl jiný prostor, jiné prostředí, jiný účel. Lidé chtěli, aby pohyby byly hezké, a nepotřebovali, aby byly zároveň funkční. Takže najednou se ztrácel realistický kontakt s konkrétními pracovními pohyby a najednou se tanec vyvíjel. Začal plnit jiné účely. Tím, že plnil jiné účely, pohyby se změnily.
Takže tanec byl nejdříve prací, později slavností a vývojem se třeba stal úplně něčím jiným.

Vznikl tanec a dostal jméno a my už tam původní archetypální pohyby nenajdeme.