Orientace tantry ve védské kultuře, védántě a józe

Učení tantry je orámováno védskou kulturou, dalo by se říci tou, která tryská z poznatků sebraných ve čtyřech posvátných knihách véd. Každý, kdo si přeje pozvednout se do pozice mistra, musí znát do hloubky vědu Tan, tedy vědu o rozšíření vědomí. Váčaspati Mišra, velký žák velkého mistra všech časů Ádi Šankaráčárji, se honosí titulem Sarva Tantra Svatantra, tedy doslova „znalec všech tantrických i jiných spisů“. Tento titul vyjadřuje, že tantra není nějaká monolitická filozofie nebo učení, že není závislá nebo vztahující se pouze ke všemu, co se nachází ve védách, nýbrž že je infiltrována a všudypřítomná v každém spisu, že ona sama je vědou o poznání a seberealizaci.

Védy: doslova poznání. Jsou to jedny z nejstarších písemných památek lidstva. Původně bylo toto poznání předáváno pouze ústně a teprve později bylo zapsáno a zkompilováno do textů, jejímiž autory jsou moudří mistři. Jako autor je uváděn jediný z nich: Vjása Muni (mnich), který je považován za počátek všech linií guruů. Védy se skládají ze čtyř knih, které se v sanskrtu nazývají Rgvéda, Sámavéda, Jádžurvéda a Atharvavéda.
Tantra je oporou védánty neboli učení o jednotě, které je nejkomplexnější ze všech myšlenkových teistických systémů existujících na tomto světě, jak je označil slavný Rádhakrišnan Sarvapelli. (Rádhakrišnan Sarvapelli byl prvním prezidentem Indie. Eminentní politik a akademik, byl také schopný spisovatel a filozof, uznávaná autorita.) Tím Rádhakrišnan Sarvapelli vyjádřil to, co je vysloveno už v posvátných spisech: „Když lev védánty pozvedne svůj hlas, hyeny ostatních spisů zmlknou.“ Jóga vyšla z tantry a je ve védách vysvětlena v částech nazvaných právě „Tantry“, kde jsou dopodrobna vysvětleny její techniky a postupy. Neexistuje tedy na jedné straně „tantra“ a na straně druhé „jóga“. Existuje pouze tantra se svým vývojem v józe.
Védánta, označována jako konečné poznání, je nejdůležitější ze šesti filozofických védských škol, které analyzují následující odhalení: Pro védántu je bytí absolutním principem, jediným a jedinečným, a tedy bez jakéhokoliv protikladu či doplňku, tedy vše obsahuje, vše zahrnuje, a je podstatou všeho, co existuje, ať už je to živé nebo neživé; je prostě podstatou všeho, co existuje. Ékam Brahman Évad Vitijam znamená „Absolutno je jediné jsoucno“.
Jóga: „Spojení, jednota“. Je to čtvrtá filozofická védská škola založená na učení oddělení vědomí tělesnosti stažením a zklidněním fluktuačních aktivit mysli, které mají za následek identifikaci těla a mysli, ega a ducha. Toto zklidnění vede k pozdějšímu splynutí s nejvyšším vědomím puruši neboli nejvyššího bytí (nejvyšší podstaty), která proniká všechna jména, tvary i atributy. Tento stav se v józe nazývá samádhi. Z hlediska jógy je důležité vědomí a metoda. Můžeme se tak setkat s jógou védánty nebo s jógou sámkhji. (Třetí filozofická védská škola, z níž jóga čerpá své učení podle velkého mistra Pataňdžali Maharši, který zkompiloval veškeré techniky rozepsané ve čtyřech védách.)
Védátmakam šástram viddhi tantra kaulátmakam : Přikázání a předpisy tantry nejsou o nic víc a o nic méně než přikázání svatých spisů a odhalené vědění. (Kularnava Tantra).
Podle tantry existuje pět oborů jógy:
· Mantrajóga – věda posvátných formulí
· Sparšajóga – věda o kontrole dechu a jemných energií
· Bhavajóga – věda o absorpci
· Abhavajóga – věda o kontemplaci
· Mahájóga – věda o meditaci na Šivu
Čtyři části, do kterých se dělí praxe každé tantry, obsahují celkem více než 230 textů označených jako Tantry a rozdělených do tří skupin označených jako Višnukranta, Rathakranta a Ašvakranta Tantra. Každá tantra se ještě dělí do čtyř částí, které umožňují její studium a porozumění tématu.
· Džňána: teoretické a praktické poznání.
· Jóga: technika.
· Krijá: liturgický a magický kult.
· Čaríja: Předloha, chování a řízení.